Evoluce a nebo stvoření a nebo co?
Čili o pravdě, lidské spravedlnosti, štěstí, lásce, harmonii, vegetariánství (rozuměj stravu čistě rostlinnou).
Evoluční teorii jsme všeobecně přijali, dalo by se říci, že je to oficiální názor na vznik života a proč jsme tady. Učí se ji ve škole, ateisti ji považují za samozřejmost, ale i věřící ji z velké části přijali. Přijali jsme ji, přestože – jak se vyjádřil jistý evolucionista – je neprokázaná a neprokazatelná… Ale také ničím nepodložena, žádný fakt pro ni nehovoří. *‘Dříve se věřilo na abiogenezi, to je, že život vzniká samovolně. V roce 1864 dal tomuto názoru smrtelnou ránu Louis Pasteur, když vzal sterilovanou vodu chráněnou před kontaminací ve které žádný život, ani ty nejjednodušší bakterie nevznikl. Zhruba ve stejné době vychází kniha Charlese Darwina o Původu druhu (1859). V této knize variabilitu druhu prezentuje jako vývojový prvek. Přitom prokazatelně není znám jediný případ přechodu od jednoho druhu ve druhý‘.
Nicméně se evolucionisti dohodli, že to evoluci dokazuje a tak Charles Darwin je považován za jejího otce. Jeho názor, že smysl má jen víra v Ježíše Krista a že myšlenky jsou jako děti které člověk zplodí a které si žijí svým životem svědčí, že se ke svému dílu stavěl rezervovaně. Je bezpočet otázek, na které nejsou evolucionisté schopni odpovědět. Za takových aspoň deset zlomových bych považoval tyto: 1. Jak vznikl život. To u evolucionistů znamená nejjednodušší organizmy a to nejen u živočichů, 2. ale i u rostlin. Do dneška to není známo a např. Darwin věřil, že Bůh vdechl na zemi život a ten se rozvíjel podle evolučních zákonů (což dnes vědci odmítají). 3. Jak se naučily rozmnožovat a to nejen živočichové, 4. ale i rostliny, 5. co způsobilo jejich růst, rostlin 6. i živočichů a 7. jak vznikly druhy a to nejen u živočichů, 8. ale i u rostlin – co způsobilo, že se vajíčko či spermie domluvily, zasekly, toho už nepřijmu a tak vznikl nový druh. 9. Jak třeba vzniklo oko. 10. Co jsou to ty evoluční zákony. Evoluční teorie hlásá, že za původ života a proč jsme tady můžou blesky, bublání, bahna, erupce, … čas a shoda náhod, které zapříčinily vznik nejjednoduššího organizmu a ten se pomocí evolučních zákonů vyvinul až do dnešní podoby. Uvedené aspekty tedy s lehkostí dokázaly to, s čím člověk nebyl schopen do dnešních dnů pomocí kompjuteru ani hnout a jak se o to snažil. Že uvedené aspekty vytvořily soustavu kompjuterů navzájem propojených, protože procesy, které nejen v těle, ve střevech, v játrech apod. probíhají jsou procesy kompjuteru naprogramovaných nejen na tyto procesy, ale i na sebeopravu, sebeobnovení, stárnutí, smrt, pud sebezáchovy, lásku, bolest, štěstí, spánek a kdo ví co všechno. *‘Lidská sítnice vzbuzuje závist kybernetiků. Její 100 milionů tyčinek a čípků a nervových buněk vykonají nejméně 10 miliard výpočtů za sekundu‘. To samé, co v sítnici se děje i ve svalech, ve střevech – rozložit potravu, vyznat se v ní, vzít si látky či prvky které potřebuji, v konečné fázi co zbyde, tak vytvarovat, zabarvit do hněda, zbavit tekutiny a když už je hotovo, tak nás to napřed upozorní a když tomu nechceme rozumět, tak přinutí odejít na patřičné místo a elegantně, když jsme zdraví, to opustí naše tělo (srneček pozoruje srnky za bukem a která dělá nejlepší bobky, tak tu přefikne?). Na koncertě, při vyznání lásky to z nás nekontrolovaně neteče, nestříká, nefrká jak se tomu zachce, doma, v tramvaji, na ulici, v zaměstnání, v bazénu, … Ale taky když chci uhodit do klávesnice, lidská ruka není jak trhavá ruka robota v automobilce a je schopná na klavír zahrát Lizsta. Evoluce působí posunem, měněním, ale oko a vůbec všechno – či celý tvor jsou konstrukce. Například když vezmeme *‘past na myši, budík, ať již s kolečkama či elektronicky, počítač, auto, … Musíme vzít ve finále destičku, pružinu a ostatní komponenty správných hodnot a smontovat je.‘ Takhle evoluce nefunguje. Anebo ani ve zkamenělinách ani v současnosti neexistují přechodné formy, ale pouze hotové druhy.
Jak to vlastně přijde, že se najednou spermie nebo vajíčko zasekne, s tímhle už se nespojím a je tady nový druh? Jen hmyzu je *milion druhů a jeden s druhým se nekříží ani náhodou. Rozdíly uvnitř druhu nejsou známky evoluce, ale variabilita, která má své hranice a které jsou nepřekročitelné. A která je dobrá k tomu, že se rozeznáme a činí život pestřejší. Jak vlastně vznikne evolucí třeba jen zub, či pero ptáka? Mimochodem, protože se zajímám o náplně do spacích pytlů a zimních bund tak vím, že laboratorně na celém světě se snaží už mnoha desetiletí vyrobit vlákno lehké, skladné, maximálně tepelně izolující. Jednička je Climashild. Na prachové peří má ale stále co dohánět. Nejlepší je z kajky. Jak sem na začátku naznačil, tak tahle úskalí, absurdnost evoluční teorie si více či méně evolucionisti uvědomují. Přesto přese všechno se evoluční teorii věří. Věří se jí proto, protože přicházejí v úvahu pouze dvě možnosti, proč jsme tady – evoluce nebo stvoření (popřípadě jejich kombinace). Když evoluce není možná, potom by automaticky teda to mělo být stvoření. Existenci Boha ale považujeme za větší div než evoluci. Takže podle doposud získaných poznání a naší logiky myšlení je evoluce jediný možný způsob, jak vysvětlit vznik života a proč jsme tady. A toto je i ten pravý důvod, proč se evoluci věří, nikoliv (jen) Darwinova kniha. A ty různé úlomky nalezených kostí, co mají něco dokazovat se dotvářejí do tohoto názoru. A asi by se jí věřilo i kdybych asi překládal daleko absurdnější případy proti evoluci. Proto co jsem dosud napsal, nutno považovat za úvod či křoví, vatu, abych zaplnil prostor. Mohl jsem napsat pohádku o Červené Karkulce a potom třeba říct, že proti evoluční teorii je to ryzí pravda – protože co považuji za objevné a zásadní se dá vyjádřit pár slovama a to je příliš málo na zveřejnění:
>> Ve škole jsme se učili, že nejmenší částice hmoty je atom, že už se dál nedá dělit. Skládá se z kladně nabitého jádra plus a kolem něho obíhají mínus elektrony – v případě jednoduššího prvku vodíku je to jeden elektron. Je to jako když dáme na fotbalovém hřišti na střední bod balón a kolem něho ve vzdálenosti pomezních čár obíhá pingpongový míček. A to s naprostou pravidelností, bezporuchovosti, přesnosti, ve stejné vzdálenosti a věčně. A to kdekoliv na Zemi, na Měsíci či na nejvzdálenější planetě. Z uvedeného vyplývá, že tedy atom nemůže být nejmenší částice hmoty, že musí obsahovat nějaké zařízení, které uvedenou službu zabezpečuje a to v omezeném prostoru všude stejně, tady či v Mléčné Dráze a nějaká drát či sílu, která udržuje elektron od jádra v patřičné vzdálenosti. Síla v atomech bývá využívána v atomových elektrárnách a zbraních. Co je to za perpetuum mobile nejsme schopni pochopit, natož vyrobit. Je to za hranicemi našeho chápání. DO TÉTO KATEGORIE – ŽE JE TO ZA HRANICEMI NAŠEHO CHÁPÁNÍ BY PROTO MĚL BÝT ZAŘAZEN TAKY VZNIK ŽIVOTA A PROČ JSME TADY. <<
Vyvrácení Evoluční teorie je pro mě součástí obhajoby vegetariánství, kdy podle evolucionismu jsme měli být přizpůsobeni pro živočišnou stravu. Založení člověka tomu naprosto neodpovídá. Bez nástroje si člověk není schopen ulovit zvíře a podle toho, jak si organismus vyrábí látky svědčí pro stravu čistě rostlinnou, což je i názor autorit jako Cuvier či Linne a zpětně i tohle vyvrací Evoluční teorii. Je to cholesterol, který není obsažen v rostlinné stravě. Člověk si ho ale vyrábí sám a nemusí ho přijímat z živočišné stravy, naopak přijímaný cholesterol ve stravě mu způsobuje srdečněcévní onemocnění, které patří k nejzávažnějším a nejčastějším. Podobně tak si vyrábí vitamín A, který je pouze v živočišné stravě a proto ho nemusí z rostlinné stravy přijímat. Naprosto stejně tak vitamín B12. Naopak si neumí vyrobit ani skladovat vitamín C, který je pouze v rostlinné stravě a tedy je nucen ho pravidelně přijímat. Když vyroste z kojeneckého věku ztrácí schopnost mléko řádně zpracovat. ?!! – toto jde zcela proti evoluční teorii. Normální je tedy maso nejíst, o mléku nemluvě. Opatřování a konzumace živočišné stravy je prvek disharmonie, znásilňování, vzpoury, barbarství. Není důstojno lidského ducha říkali v Antice. Zvířata byla stvořená, aby se člověk na této planetě či ve vesmíru necítil osamocen, jsou to jeho přátelé, stejně cítící, někdy i inteligentnější. Naše možnosti nepřesahují hranice sluneční soustavy a z toho pouze na naší planetě může být život. Není tedy šance se spojit s jinou civilizací, natož se jinam odstěhovat. Ale i kdyby ta možnost byla, tak by chtěl člověk poničit celý vesmír? Pokud jsme tak důmyslně naprogramovaní, že největší radost nám dělá početí života, touhu mít potomka a starat se o něj, poškozování organizmu způsobuje bolest, hlad nás nutí dodávat organizmu látky v podobě stravy a to nás nutí k činnosti, máme strach ze smrti, což nás nutí živo zachovat. Potom těžko může člověka naplňovat, mít pocit štěstí, či mu to dokonce přinášet štěstí, když nežije v souladu se svým posláním a koloběhem života – listí do jara zetlí, pohnojí půdu… Není z pozinkovaného plechu, skla, či plastu, nebo aspoň dřeva rokama navršeného několik metrů na sebe. Nekontaminuje půdu, spodní vodu, vzduch. Les voní a je ozdravný celý rok… tak funguje celá příroda, jako vyvážený organizmus. Dennodenní znásilňování, znehodnocování a likvidování planety má člověk funkci jak bakterie či nádor, který žije na úkor organizmu až ho zničí a umírá s ním. Vegetariáni hlásají, že svět je plný konfrontací a vegetariánství by mohlo být inspirující. Pokud ne přímo nezbytné. Nejblíže podobným stvořením člověku je gorila. Je to ryzí vegetarián, mnohokrát silnější než člověk. Mimořádně mírumilovný, přesto člověk soudě podle sebe z něho udělal tvora krvelačného. Dalším blízkým stvořením je šimpanz. Světoznámý bestseller od Goodallové, která je deset let v džungli pozorovala, dá se říct že s nimi žila, idylicky popisuje jejich život a překvapivě zjišťuje, že mají období, kdy hltavě jedí maso. Do té doby byli považovaní za vegetariány. Tahle skupina, což se stalo až po vydání zmíněné knihy se vyzabíjela. I tohle by mohlo být inspirující. Člověk si ve své fantazii představuje, že jednou budou všechno ovládat roboti a těm přeskočí program a všechno poničí. Bohužel ten, komu přeskočil program je sám člověk masožravec. Co by nemělo chybět: mladá křesťanka mně kdysi přesvědčovala, že ne evoluce, ale Bůh láska je. Jak to, že tak jednoduchá věc, která by měla napadnout dítě ve čtvrté třídě nenapadá ani moudré muže. Bůh prosadí svoji věc i tam, kde je to nemožné jsem svého času zvažoval.
Co mě ovlivnilo a něco i zde *použil: Blahoslav Balcar Tajemství stvoření a Tajemství potopy – tyto dvě knihy ve mně zlomily nezlomnou víru v evoluci, audiomateriály Církve adventistů sedmého dne, literatura *Svědků Jehovových – těm vděčím především za větu, že čestnější je říct nevim.
Speciální dík Anglii, že jsem to tady mohl sepsat.
Člověk je svým založením vegetarián
„Člověk každou svou podstatnou částí svědčí pro stravu čistě rostlinnou.“ – Cuvier (podobně tak se měl vyjádřit i Linné).
„Že by někomu byl zápach z jatek příjemný, nemůže nikdo dozajista tvrditi, ale plody polní, zahradní, lesní lahodí našemu oku a ty budou dozajista pravou potravou pro člověka.“ – Komenský
Člověk si vyrábí cholesterol sám. nemusí ho přijímat. Naopak přijatý cholesterol mu dělá problémy. Přijímá ho minimálně 2x až 3x víc. než je povolené maximum 250-300 mg. Kdyby měl mít tady bezpečné rezervy, jako je tomu u všech orgánů. tak by té živočišné stravy muselo být minimum. Zanáší cévy a je tedy hlavni příčinou těch 50% úmrtí na srdečně cévní choroby. Cholesterol je obsažen pouze v živočišné stravě.
Naopak člověk si nevyrábí vitamín C, který je obsažen pouze v rostlinné stravě. Vyrábí si z karotenu, který je obsažen taky pouze v rostlinné stravě vitamin A. Vitamin A je přitom obsažen v mase. Kdyby byl předurčen pro živočišnou stravu, tak by asi neměl schopnost si ho vyrábět. protože by ho přijímal z masa.
Délka střev též svědčí pro rostlinnou stravu, konkrétně pro to nejušlechtilejší a to jsou plody. Což v praxi znamená především obiloviny doplněné ostatními plody, ovocem, zeleninou.
Ani mléko není vhodnou stravou pro člověka. Žádný jiný živočich se takto nestravuje, mléko je určeno pro potomka v prvním stádiu života. Od třetího roku, tedy po odstavení se člověk potýká s vážným nedostatkem enzymů laktoza a lab. Laktóza se přičiňuje, aby mléčný cukr byl stravitelný a lab ke štěpení kaseinu. Zahleňuje a způsobuje nemoci z nachlazení, zažívací potíže, nespavost. V mém dětství byl kult mléka. podávali nám je i ve škole na svačiny. Mně naprosto nechutnalo, ale rád jsem se znásilnil, co by člověk pro zdraví neudělal. Já jsem trpěl od dětství na rýmy, které trvaly i několik týdnů (a končily krvácením z nosu), angínama, nachlazením. Zesílilo to, když jsem někdy po vojně přešel na laktovegetariánství a tedy maso z větší částí nahradil mlékem. Byl jsem nemile překvapen, že jím zdravě a jsem nemocnější. Uvažoval jsem, že se organizmus čistí. Zbavil jsem se těchto nemocí z nachlazeni, až když jsem vynechal kravské mléko, jogurty, kefíry. Názor, že člověk potřebuje mléko pro vápník, nebude asi pravdivý. Nejzdravější kosti podle statistika Tomáše Husáka mají lidé, kteří mléko neznají a naopak osteoporóza je nejrozšířenější tam. kde se konzumuje hodně mléka, Evropa, Amerika. Osteoporóza je tedy porucha. možná tedy k ní přispívá mléko, nikoliv však nedostatek vápníku ve stravě.
Člověk je tedy předurčen pro stravu čistě rostlinnou. Bylo by vhodné si vysvětlit, co si představit pod pojmem předurčen, protože třeba evolucionista namítne, že evoluce z nás udělala všežravce, jasná zpráva. Bohužel, jasná zpráva je, že evoluce je neprokázaná. Pokud jsme si dokázali, že je člověk vegetarián. potom s evolucí tedy nebude něco v pořádku a ono tomu skutečně tak je. Žel, když přijde na evoluci, tak přestávají vědecké zákony a etika platit a lidé – i vědecké bedny, jako kdyby přestávali myslet. Evoluce nejen že je neprokázaná. ale i neprokazatelná. Já ji nikde nevidím. Ať u krku žirafy, chobotu slona. pruhů zebry, krunýře želvy či světlo světlušky – kdyby se podařilo takové světlo vědcům vyrobiti!! že si vybíráme toho nejambicioznějšího partnera. ale o tom to je, kde se vzalo, že chci to nejlepší, strach ze smrti, apod? A proč evoluci tedy věříme? Pro nás přicházejí v úvahu dvě možnosti, kde jsme se tu vzali. Stvořeni nebo evoluce. Kde se tady vzal Bůh stvořitel je větší div než evoluce, tak věříme evoluci. Je zde ale třetí možnost – říct nevím. Atom považujeme za nejmenší část hmoty. Je to jako kdybysme dali na prostředek fotbalového hřiště míč a kolem něho obíhal ve vzdálenosti krajních lajn pingpongový míček, či špendlíková hlavička. Ale přece něco musí být. nějaká nit, co drží ten míček ve stejné vzdálenosti a perpetum mobile, co s tím otáčí periodicky. Takže tady ten problém nekončí. ale začíná. Ani tady nejsme schopni domyslet. co se tam děje a musíme říct nevím. Jedno je jisté Jsou zde druhy a ty mají různou variabilitu, ale pořád je to ten druh. Nepřecházi a není schopen se pářit s jiným. Pokud se to výjimečně děje, tak potomci jsou neplodní. takže nepřichází k mísení druhu.
Moderní terminologií bysme řekli, že pes má program psa, odtud potud, ale pořád je to pes, kůň koně, člověk člověka… To, že jsme každý trochu jiný, není nedostatek, ale naopak vymakanost, protože kdybysme byli jeden jako druhý, tak by nám museli na čelo vytetovat identifikační číslo, abysme se nějak poznali. A všichni kdybychom zpívali jako Caruso, tak by to taky ztratilo svůj význam.
A člověk je naprogramován jako vegetarián. Člověk přišel na masitou stravu, zesílil a zvětšil se mu mozek a začal myslet? Šelmy jsou relativně malé – vlk, lev, tygr, gepard, největší živočichové jedí trávu, listí – slon, mamut, hroch, kůň, dinosaurus, kráva. Takže ani tady si evoluce nerozumí a je to všechno o něčem jiným. Je ale zřejmě pravda, že lidé jedící živočišnou stravu jsou fyzicky zdatnější, ale žel nemocnější a s horšími sklony a umírají nepřirozeně.
Japonec Kushi uvádí, že jeho rodiče dlouho dopředu věděli, kdy zemřou. Dali do pořádku svoje věci, šli se pomodlit na hrob svých rodičů, uklidili pokoj a v noci společně umřeli. Člověk by tedy neměl umírat na něco, ale v plném zdraví, jako když jde spát. Pokud je člověk předurčen pro stravu čistě rostlinnou a jí živočišnou, je to jako kdybysme třeba koně, krávu, gorilu krmili masem. Z důsledků se jenom těžce bude člověk vymaňovat, obzvláště v dnešním, atomovém věku.
Původní myšlenky
Všichni jsme děti jednoho Boha
I my vegani. Kde se vzali tihle, co přinášejí zlo a neštěstí, ničí planetu s evidentním cílem ji co nejrychleji zničit. A to úspěšně, zatím se nenašla síla, která by tomu byla schopna ZABRÁNIT‘.
—
Život je změna, ale přiměřená. Nepřiměřená je zmar.
—
Kdo nejedná jak má, stává se obětí sám sebe.
—
Život tvorstva je naplňování potřeb (hlad, spánek, zima, sex, láska, touhy), které nás nutí k činnosti.
—
Je umění být upřímný a zároveň taktní. Ve snaze být taktní se často stáváme neupřímnými a tedy nedůvěryhodnými.
—
Bůh stvořil člověka k obrazu svému, muže a ženu…
Biblický Bůh by tedy měl být rodu středního a mít vlastnosti obou pohlaví. V Bibli je nazýván Otcem nebo Stvořitelem. V obecných představách je zobrazován jako starší zdatný muž s dlouhým plnovousem. Bibli psali pouze muži, a ti vidí svět ze svého omezeného pohledu, proto přisoudili Bohu mužské vlastnosti. To by dokazovalo, že Bible není inspirovaná Bohem, ale je dílem člověka. Bůh dal ženu jako pomocnika muži? Žena je vrcholem stvoření, život dává, předává,udržuje podobně jako Bůh, proto je zřejmé, že Bůh dal muže jako pomocníka ženě.
—
Muži milují úspěch, ženy úspěšné muže.
—
Ženy především na mužích oceňují podnikavost, muži na ženách krásu.
—
Muž je profíkem tím, co ho živí, žena je profíkem jako žena. Proto žena vůči muži je téměř ve všem amatérem, podobně jako muž vůči ženě.
—
Podáš topícímu prst, chytne celou ruku a stáhne tě do vody a v zoufalé snaze se zachránit tě bude tlačit vší silou pod hladinu.
—
Moudrý sliby nedává, protože ví, že ne má, ale Tvá vůle nechť se staň.
—
Kde je celá vědeckost marxizmu, když Marx nevěděl, že přijde dnešní, nebezpečná atomová doba a kam hnal ve své upjatosti lidstvo.
—
Marie byla oplodněna duchem svatým. Dle mého soudu by Bůh takto nejednal, protože by se jednalo o znásilnění. Že Bůh může všechno? Právě, že může všechno by takto nejednal. Proto na křesťanství je nutno pohlížet skepticky.
—
Je to tak nejlepší, když jsou na svých místech ti nejlepší, ale ne bezpodmínečné. Bezpodmínečné je, aby se na svá místa nedostali nezpůsobilí. Čím vyšší postavení, tím více ti nezpůsobilí napáchají škody. Pokud uklízečka neumí utřít prach, je to neštěstí. Horši je, když pomocník u zedníků neumí namíchat maltu, víc škody napáchá zedník, který postaví křivé zdi a nebo soustavně musí něco bourat a předělávat, a nezpůsobilí na vedoucích postech dokáží zničit během krátké doby firmu, společnost kterou jiní budovali léta, popřipadě celé generace. Proto nejhorší je aktivní hlupák na vedoucím postu státu. Jak se původce hromadné amnestie mohl stát prezidentem je nad lidské chápání.
—
Kandidát na prezidenta, který při prezidentských volbách jedná nečestně se nestane prezidentem, ale kriminálníkem – pokud už tomu tak není.
—
Co dělám, ať je boží, nesmí se stát Bohem.
Humor
Slovenky jsou krásné a věrné. Tímto bohužel veškeré superlativy končí. Vzhledem k této skutečnosti se ty dvě nejlepší vlastnosti stávají těmi nejhoršími.
—
Desatero má dvakrát smrt za smilstvo. Nesesmilníš a nepožádáš manželky bližního svého… V tom druhém případě tedy tomu nutno rozumět tak, ze když požádá manželka bližního mého mne, tak to hřích není? Mám obavy, že tady je právě nejvíc úmrtí.
Oblíbené
Démon na sebe bere podobu Anděla světla. Po ovoci poznáte ho.
—
Vše je o míře. Jed v určitém množství může být lékem a naopak lék v nepřiměřeném množství může být jedem. I nacionalizmus je dobrá věc, když je přiměřený nebo pokud není zneužíván k projevu či ventilování agresivity. Moudry je tedy ten, kdo zná míru věcí a jedná tak. Důležité je si uvědomit, ze i nula či nic je míra.
—
Dokonalé nelze udělat lepším, dokonalejším, lze je pouze znehodnotit. Pokud chceme dokonale udělat lepším, něco přidat, ubrat, vylepšit, tak to znehodnocujeme. Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Nadčlověk tedy znamená podčlověk.
Comments